Není tajemstvím, že stát, ve snaze lidem co nejvíce znepříjemnit životy, uvaluje na pracující lidi celou řadu nesmyslnných regulací a především daní. Ovšem poslanec Tomio Okamura nalezl nové, dosud neobjevené dno nemravného zdanění a navrhuje daň ze zodpovědnosti.
Bylo nebylo, jednoho květnového večera, seděl poslanec Okamura u stolu a zběsile cosi čáral na kusy potrhaného papíru. Šikmá očka mu samou dychtivostí těkala z jednoho papíru na druhý. Když v tom se prudce zvedl od rozdělané práce a začal se pronikavě a šíleně smát. Tlusté dešťové kapky dopadaly na okenní tabuli a nebe bičovaly blesky. Kdyby tam venku někdo stál, v tom nečase a pozoroval skrze okno poslance Okamuru, asi by si pomyslel, že zešílel. Nutno dodat, že by nebyl daleko od pravdy.
Ale k věci :
Tomio Okamura se vytasil se zbrusu novým nápadem, jak podpořit PŘIZPŮSOBIVÉ občany. Jak podpořit rodiny s dětmi a nalezl rafinovaný způsob, jak lidem přizpívat na druhé a následující narozené dítě částkou minimálně 20 000 KČ.
Jeho plán počítá s nárokem na porodné pouze rodinám, jejichž rodiče pracují 10 a více let, přičemž se bude do celkového počtu let započítávat i studium na vysoké škole.
Na první pohled se může jeho nápad jevit jako ušlechtilý, bohulibý a efiktivní. Jenže jak už to u takových socialistických nápadů bývá, naráží především na ekonomický problém a tím je, z čeho armádu rodících matek zaplatit. Lámal si Tomio Okamura hlavu, až si ji málem zlomil.
NERODÍŠ, ZAPLATÍŠ!
Sleva na dani z příjmu fyzických osob je pro Tomia Okamuru nedostatečná a prý není dostatečně "vidět". Proto přišel s nápadem uvalit novou porodní daň ( daň ze zodpovědnosti), kterou každý, kdo nemá děti ,zaplatí. Protože podle něho není spravedlivé, aby ti, kdož si dobrovolně pořídí ratolest, platili náklady s ratolestí spojené a tím snižovali svou životní úroveň. Oni přeci ti rodiče nevěděli, co se může stát , když " muž vstoupí do ženy", pozdě vytáhne a ženu oplodní. Proto je třeba na všechny ZODPOVĚDNÉ, kteří chtějí s plozením dětí počkat a tak přivést dítě do zajištěné rodiny a tím mu dopřát slušné zázemí, uvalit daň ze ZODPOVĚDNOSTI.
Panu Okamurovi opět nedochází, že pokud se někdo rozhode přivést dítě na svět, je předpokladem , že pokud bude řádným a správným rodičem, tak výhody z toho plynoucí, mnohonásobně předčí ekonomické náklady s dítětem spojené.
Těžko penězi vyčíslit pocity rodičů, které ,díky narození potomka,prožívají. Těžko penězi vyčíslit dětský úsměv, ze kterého se mohou rodiče radovat. Těžko penězi vyčíslit genetickou informaci, kterou zde mohli rodiče dítěte zanechat. Pokud se o dítě rodiče dobře postarají, dopřejí mu tu správnou výchovu, stane se zároveň pedpokladem, že se děti o své rodiče ve stáří rádi postarají.
To jsou všechno výhody o které bezdětní přicházejí.
Co bezdětné páry,které se o potomka pokoušejí ale z nějakých důvodů se jim to nedaří?
Kde se bere ta nemravná potřeba Tomia Okamury chtít po těchto lidech více peněz?
