Martin Pohl allias řezník, čapnul do svých rukou slavíka, zmáčknul a slavík zapískal naposledy. Pokud tomu tak skutečně bude, oddechne si celá řada ne-jenom undergroundových umělců, kteří poukazují na fakt, že Slavík není pěvecká soutěž, nýbrž soutěž rádoby popularity vybrané, umělecké smetánky. Spolu s nimi, si ale oddechne i celá řada důchodců, kteří si za ušetřený peníz v podobě hlasovací esemesky v poklidu zajedou na nějakou pěknou předváděcí akci.
Každopádně k resuscitaci slavíka, bude zapotřebí více než hektolitr Španělské Sangrie, či společné sebeukájení v kroužku všech pravdoláskařů, kteří si Řezníkův konec v soutěži vyškemrali a vyfnukali
Hlavně bude za potřebí, aby si organizátoři příště rozmysleli, koho do hlasování připustí a koho nikoliv. Ano dámy a pánové, Český Slavík je ryze soukromá akce a nominace do různých kategorií, by měla být čistě soukromou záležitostí. Jestliže ale zařadíme do hlasování kandidáta, který podle průběžných informací v jedné z kategorií vedl, abychom ho posléze vyřadili, naznačujeme tím svému okolí, že si nezasloužíme nic jiného, než lobotomii mozku. Právě z toho důvodu, že je Slavík soutěží popularity, stavíme se totiž do konfrontace s vyznavači pro někoho: radikálních, průjmovitých, brutálních textů a uctívačů nikoliv ginga, ale pana Řezníka.
A jak nas*** lid , tak je konec! O tom se v minulosti přesvědčila nemalá část králů a státníků!